HLAVNÍ NABÍDKA:  Filmový klub - Výstavy - Kina - Koncerty - Festivaly - Ostatní představení - English Tourist - Eng Plan

 
  KVIZ Třebíč - Kulturní, vzdělávací a informační zařízení    
  Vítejte na stránkách KVIZ Třebíč. Na hlavních stránkách můžete shlédnout několik informací o turistickém ruchu v okolí. Pak si v menu nabídce už můžete přímo vybrat filmový klub, výstavy nebo jiné zajímavosti, co Vás zajímá.    
       
 

Bazilika sv. Prokopa

Románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa patří ke klenotům evropského stavitelství. V roce 2003 byla zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví.
První stavbou, která vznikla v souvislosti s budováním třebíčského kláštera založeného v roce 1101, byl kostelík sv. Benedikta vysvěcený již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny. Bazilika byla vybudována v letech 1240 – 1260 v přechodném románsko-gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, která k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn. Stejně jako samotný klášter, trpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky r. 1468. Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16. stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou svatému Prokopovi. Vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 - 1733 za Jana Josefa z Valdštejna. Tuto renovaci provedl architekt František Maxmilián Kaňka, který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou. V této době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Konečná restaurace baziliky proběhla v letech 1924 - 1935 podle plánů architekta Kamila Hilberta a v r. 1956 byla dokončena stavba zničené jižní kaple s apsidou. Jednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století, a byl znovu objeven až v roce 1862. Námětem pro výzdobu portálu byl Chvalozpěv tvorstva na svého Stvořitele z knihy Daniel ze Starého zákona. Zvláštní pozornost si zaslouží dochované nástěnné malby v opatské kapli. Fresky pochází z poloviny 13. století a jsou druhé nejstarší na Moravě, po freskách v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Nejzachovalejší a nejstarší částí celého chrámu je románská krypta. Na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep.Za zmínku jistě také stojí románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou. Návštěva Baziliky sv. Prokopa se pro vás jistě stane nezapomenutelným zážitkem.

Otevírací doba:
út - pá: 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00
so, ne, po: 12.30 - 17.00

   
         
 

Vstupné:
dospělí: 40,-
studenti, ZTP, senioři: 20,-
školní skupiny: 10,-

Kontakt:
E - mail:
Tel.: 568 610 022

Židovská čtvrť

Židovská čtvrť byla společně s židovským hřbitovem zapsána na seznam světového kulturního, přírodního a kulturního dědictví UNESCO v roce 2003. Stala se tak jedinou židovskou památkou z

Židovská čtvrť

Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například 2 synagogy, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy.

První zmínka o židovské čtvrti se objevuje v roce 1410 v Jihlavské zemské knize. Z tohoto dokumentu je patrné, že se na území tehdejší Třebíče zdržovali židé. Nejednalo se však o nijak rozsáhlou komunitu, nebo dokonce o ghetto, ale o několik rodin žijících na různých místech ve městě. Během staletí probíhalo zcela přirozené osídlování městské části podklášteří, kde se židovská čtvrť nachází dnes. O ghettu, v pravém smyslu slova, můžeme hovořit až od roku 1723, kdy přišel zákon o tom, že židé musí žít povinně v ghettech. Je třeba připomenout, že na území Třebíče nikdy nedocházelo k řízené represi vůči zdejším židům. Ba právě naopak. důkazem toho může být, že když výše zmíněný zákon přišel, křesťané, žijící na území židovské čtvrti, si "pouze" vyměnili domy s židy, žijícími mimo brány ghetta. Tato křesťanská tolerance pak byla jedním z důvodů, které vedly k zapsání čtvrti na seznam UNESCO.

V ghettu žilo několik set lidí. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1850 a to 1170 osob. V průměru to tedy vychází na 11 osob na jede dům. Po roce 1850 proběhl velký odsun obyvatel, v důsledku reforem, které zrovnoprávnily židy s křesťany. Zdejší židé odešli za obchodem do větších měst. Za druhé světové války došlo k jejich deportaci do koncentračního tábora Osvietim. Odtud se jich vrátilo 11. Na krátkou dobu pak znovu vznikla židovská obec. V současné době nežije ve zdejší židovské čtvrti jediný občan, který by se hlásil k Izraeli.

Židovská čtvrť je volně přístupná. Návštěvníky tudy provází naučná stezka, která ve třech jazycích (ČJ, AJ, NJ) návštěvníka upozorňuje na vyjímečná místa a stručně obeznamuje s historií.

Zadní synagoga

Postavena v roce 1669 v renesančním slohu. Vnitřní výmalba pochází z let 1705 - 1707 a zobrazuje oblohu posetou hvězdami a západ slunce. Na stěnách pak návštěvník uvidí židovské liturgické texty doplněné florescentními motivy. Na ženské galerii se nachází výstava židovského muzea v Praze, která obsahuje židovské liturgické předměty a předměty denní potřeby. Dále zde návštěvník může obdivovat model židovského města. Model zobrazuje skutečný stav ghetta k roku 1850. Model je interaktivní a kromě češtiny hovoří pěti dalšími jazyky.

Otevirácí doba (Zadní synagoga):

Po - Ne 9. 00 - 12. 00 a 13. 00 - 17. 00

Vstupné (Zadní synagoga):           

dospělí: 40,-                               

sudenti, ZTP, senioři: 20,-           

školní skupiny: 10,-

Děti do šesti let zdarma.

Kontakt:

Tel.: 568 610 023


   

Židovský hřbitov

Třebíčský židovský hřbitov je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších památek svého druhu na Moravě a od roku 2002 se právem pyšní zařazením mezi národní kulturní památky  (nejvyšší domácí kategorie ochrany). Židovský hřbitov je volně přístupný veřejnosti, v případě zájmu o prohlídku s průvodcem kontaktujte správce hřbitova.

V návaznosti na vznik židovského ghetta vzniká v Třebíči i první židovské pohřebiště. Bylo umístěno poblíž hradební zdi kláštera (zámku), to však přestalo sloužit po zpustošení v roce 1468, zbytky náhrobků byly odstraněny na příkaz vrchnosti o půl století později (vrchnosti prý pohledově vadilo při příjezdu na zámek). Nové pohřebiště vzniklo přibližně 400 metrů od židovské čtvrti na svahu Hrádku, tedy typicky pro židovské tradice na kopci za městem, tak, aby nebylo na očích vrchnost měšťanůmSvojí rozlohou 11 772 metrů čtverečních se řadí k největším židovským pohřebištím v zemi. Na celém hřbitově se nachází přibližně 11 tisíc hrobů a téměř 3 tisíce náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1625.Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných náhrobků dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance přes baroko, až po klasicismus. Těžiště plochy náhrobku tvoří hebrejský nápis se jménem zesnulého a s bližším udáním jeho osobnosti a rodu. V horní části náhrobku bývá reliéfně vytesán určitý znak jako symbolika spjatá s rodem, jménem, povoláním nebo vlastnostmi zemřelého (dva lvíčci, dva jelínci s korunou, jelen, motýl, srdce, koruna, hrozen, slunce, věnec, květina, šesticípá hvězda, dvě dlaně kmene kohenů, což je typický znak privilegované vrstvy, džbán s podnosem). Později se objevují již nápisy německé a české a od konce 19. století se jak styl, tak materiál přizpůsobuje křesťanským tradicím.Nepřehlédnutelné jsou vysoké obelisky nebo barokní náhrobky s bohatou ornamentální výzdobou, řazené k tzv. Mikulovskému typu. Nejčastější jsou vlnité motivy (spirály, mušle), rostlinné připomínají lidové umění.Na židovském hřbitově se nachází obřadní síň pocházející z roku 1903 s originálním zdobeným porcelánovým umyvadlem sloužícím k symbolickému omytí rukou po obřadu. Je to jediná samostatně památkově chráněná obřadní síň židovského hřbitova na Moravě. Svůj poslední odpočinek zde nalezla řada předních představilelů třebíčské Židovské obce v čele s učenými rabíny Joachimem Josefem Pollakem a Dr. Samuelem Pollakem. Je zde rovněž pochován autor německy psané historie Židů v Třebíči Jakob Kořatek, nebo zakladatel židovské nemocnice Dr. Šimon Schuchny. Majestátné hroby zde mají také členové rodiny Subakovy, Taussigovy a Kantorovy. Od roku 1922 stojí na hřbitově památník dvaceti židovských vojáků padlých za I. světové války. V roce 1957 zde byl odhalen pomník obětem rasové genocidy za II. světové války, který připomíná umučené členy židovské komunity v Třebíči.Jako součást židovské čtvrti byl židovský hřbitov v roce 2003 právem zapsán na prestižní seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Židovský hřbitov v Třebíči je důstojnou památkou všem duším, které na něm spočinuly. Na návštěvníky dýchá kulturou a historií třebíčského židovství, starého více jak dvacet generací.

Otevírací doba:

denně - neděle až pátek (SOBOTA ZAVÍRACÍ DEN).

Květen - září  8.00 - 20.00

Říjen, březen, 8.00 - 18.00

Listopad - únor 9.00 - 16.00 

Vstup volný.   Kontakt: p. Malášek, 568 827 111