Židovská čtvrť
Židovská čtvrť byla společně s židovským hřbitovem zapsána na seznam
světového kulturního, přírodního a kulturního dědictví UNESCO v roce 2003.
Stala se tak jedinou židovskou památkou z
Židovská
čtvrť
Je unikátním
souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například 2 synagogy, budova
židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy.
První zmínka o
židovské čtvrti se objevuje v roce 1410 v Jihlavské zemské knize. Z tohoto
dokumentu je patrné, že se na území tehdejší Třebíče zdržovali židé.
Nejednalo se však o nijak rozsáhlou komunitu, nebo dokonce o ghetto, ale o
několik rodin žijících na různých místech ve městě. Během staletí probíhalo
zcela přirozené osídlování městské části podklášteří, kde se židovská čtvrť
nachází dnes. O ghettu, v pravém smyslu slova, můžeme hovořit až od roku
1723, kdy přišel zákon o tom, že židé musí žít povinně v ghettech. Je třeba
připomenout, že na území Třebíče nikdy nedocházelo k řízené represi vůči
zdejším židům. Ba právě naopak. důkazem toho může být, že když výše zmíněný
zákon přišel, křesťané, žijící na území židovské čtvrti, si "pouze" vyměnili
domy s židy, žijícími mimo brány ghetta. Tato křesťanská tolerance pak byla
jedním z důvodů, které vedly k zapsání čtvrti na seznam UNESCO.
V ghettu žilo
několik set lidí. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1850 a to
1170 osob. V průměru to tedy vychází na 11 osob na jede dům. Po roce 1850
proběhl velký odsun obyvatel, v důsledku reforem, které zrovnoprávnily židy
s křesťany. Zdejší židé odešli za obchodem do větších měst. Za druhé světové
války došlo k jejich deportaci do koncentračního tábora Osvietim. Odtud se
jich vrátilo 11. Na krátkou dobu pak znovu vznikla židovská obec. V současné
době nežije ve zdejší židovské čtvrti jediný občan, který by se hlásil k
Izraeli.
Židovská čtvrť je
volně přístupná. Návštěvníky tudy provází naučná stezka, která ve třech
jazycích (ČJ, AJ, NJ) návštěvníka upozorňuje na vyjímečná místa a stručně
obeznamuje s historií.
Zadní
synagoga
Postavena v roce
1669 v renesančním slohu. Vnitřní výmalba pochází z let 1705 - 1707 a
zobrazuje oblohu posetou hvězdami a západ slunce. Na stěnách pak návštěvník
uvidí židovské liturgické texty doplněné florescentními motivy. Na ženské
galerii se nachází výstava židovského muzea v Praze, která obsahuje židovské
liturgické předměty a předměty denní potřeby. Dále zde návštěvník může
obdivovat model židovského města. Model zobrazuje skutečný stav ghetta k
roku 1850. Model je interaktivní a kromě češtiny hovoří pěti dalšími jazyky.
Otevirácí
doba (Zadní synagoga):
Po - Ne 9. 00 - 12.
00 a 13. 00 - 17. 00
Vstupné
(Zadní synagoga):
dospělí:
40,-
sudenti, ZTP,
senioři: 20,-
školní skupiny: 10,-
Děti do šesti let
zdarma.
Kontakt:
Tel.:
568 610 023
Židovský hřbitov
Třebíčský židovský hřbitov je jednou z nejvýznamnějších a
nejzachovalejších památek svého druhu na Moravě a od roku 2002 se
právem pyšní zařazením mezi národní kulturní památky (nejvyšší domácí
kategorie ochrany). Židovský
hřbitov je volně přístupný veřejnosti, v případě zájmu o prohlídku s
průvodcem kontaktujte správce hřbitova.
V návaznosti na
vznik židovského ghetta vzniká v Třebíči i první židovské pohřebiště. Bylo
umístěno poblíž hradební zdi kláštera (zámku), to však přestalo sloužit po
zpustošení v roce 1468, zbytky náhrobků byly odstraněny na příkaz vrchnosti
o půl století později (vrchnosti prý pohledově vadilo při příjezdu na
zámek). Nové pohřebiště vzniklo přibližně 400 metrů od židovské čtvrti na
svahu Hrádku, tedy typicky pro židovské tradice na kopci za městem, tak, aby
nebylo na očích vrchnost měšťanůmSvojí rozlohou 11 772 metrů čtverečních se
řadí k největším židovským pohřebištím v zemi. Na celém hřbitově se nachází
přibližně 11 tisíc hrobů a téměř 3 tisíce náhrobků, z nichž nejstarší
pochází z roku 1625.Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných
náhrobků dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního
kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance
přes baroko, až po klasicismus. Těžiště plochy náhrobku tvoří hebrejský
nápis se jménem zesnulého a s bližším udáním jeho osobnosti a rodu. V horní
části náhrobku bývá reliéfně vytesán určitý znak jako symbolika spjatá s
rodem, jménem, povoláním nebo vlastnostmi zemřelého (dva lvíčci, dva jelínci
s korunou, jelen, motýl, srdce, koruna, hrozen, slunce, věnec, květina,
šesticípá hvězda, dvě dlaně kmene kohenů, což je typický znak privilegované
vrstvy, džbán s podnosem). Později se objevují již nápisy německé a české a
od konce 19. století se jak styl, tak materiál přizpůsobuje křesťanským
tradicím.Nepřehlédnutelné jsou vysoké obelisky nebo barokní náhrobky s
bohatou ornamentální výzdobou, řazené k tzv. Mikulovskému typu. Nejčastější
jsou vlnité motivy (spirály, mušle), rostlinné připomínají lidové umění.Na
židovském hřbitově se nachází obřadní síň pocházející z roku 1903 s
originálním zdobeným porcelánovým umyvadlem sloužícím k symbolickému omytí
rukou po obřadu. Je to jediná samostatně památkově chráněná obřadní síň
židovského hřbitova na Moravě. Svůj poslední odpočinek zde nalezla řada
předních představilelů třebíčské Židovské obce v čele s učenými rabíny
Joachimem Josefem Pollakem a Dr. Samuelem Pollakem. Je zde rovněž pochován
autor německy psané historie Židů v Třebíči Jakob Kořatek, nebo zakladatel
židovské nemocnice Dr. Šimon Schuchny. Majestátné hroby zde mají také
členové rodiny Subakovy, Taussigovy a Kantorovy. Od roku 1922 stojí na
hřbitově památník dvaceti židovských vojáků padlých za I. světové války. V
roce 1957 zde byl odhalen pomník obětem rasové genocidy za II. světové
války, který připomíná umučené členy židovské komunity v Třebíči.Jako
součást židovské čtvrti byl židovský hřbitov v roce 2003 právem zapsán na
prestižní seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Židovský hřbitov v
Třebíči je důstojnou památkou všem duším, které na něm spočinuly. Na
návštěvníky dýchá kulturou a historií třebíčského židovství, starého více
jak dvacet generací.
Otevírací doba:
denně - neděle až pátek (SOBOTA ZAVÍRACÍ DEN).
Květen - září 8.00 - 20.00
Říjen, březen, 8.00 - 18.00
Listopad - únor 9.00 - 16.00
Vstup volný. Kontakt: p.
Malášek, 568
827 111